Poslední výprava s muškařským prutem v roce 2010

 Přichází poslední listopadový týden v roce 2010. Představa, že budu moci s muškařským prutem opět vyrazit na moji oblíbenou řeku Úhlavu až za několik měsíců ve mě probouzí velice nostalgické pocity. Kontaktuji proto muškařské kolegy Pavla a Tomáše a domlouváme si druhý den ráno sraz v Klatovech, odkud vyrazíme vstříc posledním muškařským chvílím na pstruhové Úhlavě v letošním roce. Ráno je zahaleno v mlze, jemný vítr sfoukává poslední zbylé lístky ze tromů, které jsou již připraveny na dlouhou zimu. Říkáme si, že je poslední šance si zachytat, než přijde zima. Ani minutu neváháme, navazujeme naše mušky na návazec a společně vyrážíme k řece. Pavel nám sdělil, že chytat nebude a tak dostal na starosti foťák, aby zdokumentoval naši výpravu.

Na francouzském návazci o síle 0,12 a 0,10 mm jsem jako vždy zvolil dvě nymfy vlastní výroby na háčcích o velikosti č. 14 (černého goldheada navázaného na konci a olivového chrostíka napodobující larvu navázaného na přívěsném návazci). Tato kombinace nymf byla na podzim již v minulých letech velice úspěšná. Ryby braly celkem solidně, chytili jsme několik dorostenců pstruha obecného a sivena amerického, ale pořád se nám nedařilo ulovit tolik chtěného lipana. Nebylo zde ani vidět, že by lipani sbírali mušky z hladiny a tak nám nezbývalo, než doufat, že na nymfy tažené při dně nějakého chytíme. Zkusil jsem vyměnit přívěsnou larvu chrostíka za růžového golheada o velikosti háčku č. 14. Po pár hodech konečně zabral tolik vytoužený lipan. Nebyl sice nějak extra veliký, měřil kolem 20 centimetrů, ale potěšil nás všechny. Po chvíli dalšího snažení jsme se rozhodli zvolit jiné místo, kde bychom mohli ulovit více lipanů. Zde jme chytali taktéž pstruhy a siveny, občas zabral i nějaký pstruh duhový, ale po lipanech ani stopa. Říkali jsme si čím to asi může být, vždyť jsme jich zde vždycky předtím několik chytili, jak na suchou mušku, tak i na nymfu. Pořád jsme zkoušeli měnit vzory mušek, ale bez úspěchu. Museli jsme se tedy spokojit se pstruhy a siveny. Po několika hodinách chytání jsem si chtěl odpočinout a takl jsem si zapálil cigaretu a jen tak naslepo nahazoval do vody hluboké maximálně 40 centimetrů. Přišel veliký záběr, nebyl od lipana, ale od urostlého pstruha potočního. Věděl jsem, že musím být opatrný z důvodu slabého koncového návazce. Přišlo několik prudkých výpadů a asi po 5 minutách zdolávám urostlého a krásně zbarveného pstruha potočního. Rybu rychle vyfotit a pustit zpět na svobodu. S muškařsými kolegy jsme se rozhodli, že už to dnes stačí a že už nebudeme rušit pstruhy potoční při tření. Byla to krásná tečka za naší společnou poslední výpravou v roce 2010 na řece Úhlavě. Předem se vám omlouvám za fotografie, kde jsem s cigaretou. S pozdravem Honza Kaňák.